vetmedika

Onemocnění lidí larvami škrkavek se nazývá "larvální toxokaróza" a vyskytuje se ve třech hlavních formách: forma orgánová, oční a smíšená.
Z vajíček škrkavek se ve střevě člověka vylíhnou larvy, které proniknou střevní stěnou do cév. Touto cestou putují nejdříve do jater, kde svým aktivním pohybem způsobují mechanické poškození. Z jater se dostávají do plic a pak prakticky do celého těla s nejčastějším výskytem larev v oku, mozku a svalech. V napadených tkáních se kolem larev tvoří zánětlivé ložisko. V lidském těle můžou larvy zůstat životaschopné a pohyblivé i několik let.
Onemocnění se projevuje zvracením, průjmem, nechutenstvím, bolestmi břicha nebo teplotami, bolestivým kašlem, únavou kloubů a svalů, kožní vyrážkou a zvětšením mízních uzlin. Tyto příznaky mohou trvat několik dnů, týdnů i let. Mezi méně časté projevy nemoci patří poruchy vidění, postižení mozku, srdce, ledvin, chudokrevnost a otoky kloubů. Závažnost onemocnění je odvislá od počtu pozřených vajíček a tedy i počtu migrujících larev a imunitním stavu postiženého jedince. Většina nakažených osob netrpí vážnými zdravotními problémy; o tom, že jsou tito lidé infikováni se mohou dozvědět náhodně při jiném vyšetření. Onemocnění je prokazováno na základě vyšetření krve u osob všech věkových kategorií. Možné jsou také opakované nákazy.
Léčba larvální toxokarózy záleží na momentálním projevu nemoci. Pokud pacient nemá potíže a nemoc je zjištěna pouze náhodně, nemusí podstoupit žádnou léčbu. Pokud problémy má, jsou lékařem naordinovány léky. V obou případech je ale důležité pravidelné vyšetření pacientů kvůli možnému zhoršení průběhu nemoci. Při orgánové formě onemocnění je nutné také opakované oční vyšetření pro případné včasné zjištění výskytu larev škrkavek v oku.

Jak se nakazí člověk?

K nakažení dochází pouze pozřením infekčních vajíček. K tomu v praxi dochází např. u malých dětí při tzv. geofágii (pojídání hlíny, písku a pod.). Plnění si úst pískem, hlínou, kamením a jiným i rostlinným substrátem je běžným jevem u dětí do 4 let věku. Při geofágii může dojít k pozření většího množství vajíček, případně i kousků trusu zvířat, a proto i klinické projevy nemoci bývají výrazné.
Jiný způsob nakažení souvisí se sníženou hygienou. Konkrétně olizování prstů, předmětů znečistěných půdou, nebo konzumací potravy neumytýma rukama. I nedostatečně omytá zelenina a ovoce může být zdrojem nákazy. Také při kopání na zahrádce nebo při výkopových pracích může nechtěně hlína vletět do úst. K infekci může dojít i u kuřáků, kteří si málokdy umyjí ruce před tím než si zapálí cigaretu.

Je tedy zřejmé, že nakazit se člověk může kdekoliv a kdykoliv a hlavně vůbec nemusí být chovatelem domácího zvířete.

Ancylostoma caninum - měchovec psí

V našem klimatickém pásmu je méně častým parazitem vyskytujícím se pouze na místech teplejších a vlhkých. Nákazu způsobují larvy, které se vyvinou z vajíčka jenom za příznivých podmínek prostředí. Psi se nakazí aktivním proniknutím larev přes neporušenou kůži nebo jejich pozřením. Štěňata jsou napadána také v děloze a po narození se mohou nakazit pitím mléka od feny.

Projevy nakažení lidí měchovcem:

Larva z prostředí aktivně pronikne neporušenou kůží a ve většině případů dále putuje pokožkou. Místo výskytu larvy je zarudlé, zanícené a bolestivé. Tyto příznaky většinou odezní samy po několika týdnech až měsících. Možná je i léčba.

Projevy nakažení lidí tasemnicí psí:

Člověk se nakazí pozřením larválního stadia tasemnice psí, které se ve střevě vyvine v dospělou tasemnici produkující vajíčka. Tato nákaza může u lidí probíhat bezpříznakově nebo s bolestmi až křečemi v břiše, zvracením a průjmem. Ve stolici také mohou být nalezena vajíčka tasemnice. Léčba je bezproblémová.

Jaký je výskyt parazitů (převážně škrkavek) u psů a koček a v prostředí?

Štěňata se nakazí od feny již v průběhu březosti, proto můžeme předpokládat, že novorozená štěňata jsou nositeli larev škrkavek. Koťata se nakazí až sáním mléka. (Nicméně všechna štěňata a koťata odchovávaná běžným způsobem jsou nakažena těmito parazity.) V pozdějším věku vlivem prostředí, hygieny chovu a preventivních opatření se procento zamoření různí. Asi 11-30% starších psů a koček vylučuje vajíčka parazitů.
Pražská studie České zemědělské univerzity popisuje až u 41% psů s nízkou péčí chovatelů pozitivní parazitologický nález. Dále tato studie popisuje vyšetření 2223 pražských psů a z toho zjištěno 259 pozitivních na vnitřní parazity (11,65%). Nejčastěji zastoupeným parazitem byla právě škrkavka Toxocara canis.
Kočky, pohybující se venku, se opakovaně nakazí různými parazity zejména při lovu myší. Ale i kočka chovaná celý život v bytě se může nakazit parazity (chytí-li doma myš; zdrojem nákazy může být i obuv členů domácnosti).
Prostředí je zamořeno v závislosti na tom, jak často mají neodčervení psi a kočky možnost volně kálet na různá místa. Studie, vyšetřující půdní vzorky z dětských hřišť a pískovišť, provedené v 80.letech zjistily zamoření těchto míst vajíčky škrkavek v rozmezí 2-30%.

Nejjednodušší a zároveň nejdůležitější úkol je na majitelích psů a koček!

Mezi další opatření patří:

na zahrádkách lze snížit zamoření přerytím země (vajíčka škrkavek na povrchu půdy zničí sluneční záření)

pravidelné odblešení psů a koček (blechy jsou mezihostitelé tasemnic)

zakrývání pískovišť a tím zabránění defekaci psů a koček

Pro všechny samozřejmě platí dodržování základních pravidel hygieny!

Témata poradny